Jitřenka 9/2001: Nová přehrada, okolí Poličky v bodoucnosti, pálení trávy a listí

Každý má jistě v paměti loňský žhavý podzim ohledně stavby třetí vodní nádrže k bořinskému plotu. Jak už se zde psalo, práce na ni byly zastaveny a po dohodě mezi rybáři a ochránci nastalo období spíše spolupracující.

Rybářům se podařilo vykoupit či vyměnit pozemky mezi parkovištěm pod přehradou a zahrádkami a během letošního podzimu a zimy zde vyroste nové vodní dílo. Má sloužit samozřejmě rybářům, ale i dalším návštěvníkům ke koupání či procházkám. Dosavadní meliorovaná louka pro mnohé je sice krásná, její nová podoba však bude mnohem pestřejší. Procházet se budeme moct nejen po trávnaté louce (ta zůstane na pravém svahu při cestě od Poličky), ale i po stezce mezi lesem a zakřiveným obtokovým kanálem s tůňkami či po hrázi nového rybníka.

Území nad přehradami

V souvislostí s vodní nádrží mnohé napadne i jak to vypadá na místě druhé přehrady a původně zamýšlené třetí přehrady. Biologický průzkum se pomalu zřejmě chýlí ke konci a mnohé návštěvníky jistě napadne, proč zdejší území není udržováno, sekáno. Zde tedy podávám vysvětlení.

Svah nad druhou přehradou je velice hrubý, nerovný a tvoří ho většinou vyvezená jílovitá půda ze dna nádrže. Při stavbě se stroje potýkaly s velice podmáčeným podložím a často zde zapadaly. Zarovnat navážku tehdy prostě nešlo. Při stavbě spodní nádrže by se toto mělo napravit, pracné sekání by zde tedy v tuto chvíli mělo pramalý smysl. Zdejší pozemky patří rybářům.

Nejcennější pozemky byly právě pod druhou nádrží a dále za ní. Původní termín sekání byl počátek července, sekání se mělo spojit s pracemi v Damašku, Borové apod., kde jsou velice cenné lokality, masožravá rostlinka z Damašku se dokonce stala symbolem CHKO Žďárské vrchy. Při těchto pracích se to však nestihlo a termín byl posunut. Část tohoto území posekala jedna skautská rodina, zbytek zatím zůstal nedotčený, i když ve chvíli, kdy čtete tento článek to tam již možná posekáno je. Uvědomili jsme si totiž, že pro posekání soukromých luk bychom měli mít souhlas vlastníků, případně by se na něm měli i podílet (tak to je i na vyjmenovaných místech). Tento postup vychází ze zákona. Jednání se posunulo až na začátek září. Přes prázdniny bychom se na sekání i domluvu stejně těžko sešli. Toto je v tuhle chvíli za námi a čeká se na lepší počasí. Posekána však budou pravděpodobně jen ta místa, která byla označena za nejcennější a smysluplná. Výsledky průzkumu budou zveřejněny později.

Okolí Poličky v budoucnosti

Mnozí jistě slyšeli o biokoridoru. Měl by to být pruh lesa táhnoucí se na severním obzoru nad Poličkou. Měl by způsobit zbržďení větrů, tím zároveň i menší ochlazování a prášení z polí (větrná eroze). Pruh lesa by měl být útočištěm pro rostliny i živočichy, samozřejmě i pro lidi. O dalších výhodách by se dalo psát mnohem déle. Dlouhé roky však stále naráží na výkup pozemků. Město vždy návrh neschválí, ačkoliv se nabízí i možnost výkupu po částech. Zalesnění by pokryla státní dotace. V souvislostí s blížícími volbami lze podotknout, že biokoridor měly ve svém programu i některé strany v zastupitelstvu i radě.

Lépe to vypadá s Modřeckým potokem. Na něj je zpracována studie, která by ho „zkroutila“ do meandrů a okolo by se osázely keře a stromy, které by kromě ozelenění okolí Poličky zároveň i fungovaly jako zadržovatelé a zpomalovatelé odtoku vody při povodních. Podobně by měl sloužit i rybník, který by vznikl na tomto potoce v přímé blízkosti Poličky. Na co však naráží tato záležitost jsou možné problémy s vlastníky pozemků. Veškeré práce by přitom nebyly hrazeny z rozpočtu Poličky, ale od Zemědělské vodohospodářské správy Svitavy.

Podzimní idylka aneb pálení trávy...

Města i vesnice většinou stojí někde v údolí. Je zde dostatek vody, kvalitnější půda, ...

Představte si:

Je krásný slunečný den. Děti si hrají na čerstvém vzduchu, hospodyně suší prádlo na balkóně, okna bytů jsou otevřená, žijí zde však, zvláště dnes, i astmatici, lidé s různými nemocemi apod. Vše je v pohodě. Lidé pracují na zahrádkách apod. a náhle se od nich vyvalí kouř. Hustý bílý a štiplavý kouř. Vzduchem poletují částečky popílku z listí a trávy a znečišťují sušící se prádlo. Kouř se táhne údolím či ho někam žene čerstvý vítr a prádlo bude znova k vyprání, někteří lidé začnou mít dýchací potíže a přitom je to tak zbytečné. Listí i tráva se dá snadno zkompostovat a poté dokonce využít na přihnojení zahrádky. Další možností je doprava na recyklační dvůr. Pálením trávy se sice zbavíme „zbytečné“ hmoty, likvidujeme s ní ale i naše zdraví a pohodu. Ještě horší je vypalování trávy bez posekání. Kolik živočichů tak zbytečně zhyne pro naši „pohodlnost“, proč poškozovat zbytečně zdraví nás všech? Další nebezpečí je v možnosti požáru.

Za A21

René Habrman

Zpět na hlavní stránku